Nerozhoduje počet produktů, ale kolik vyděláte na objednávce
Číslo 200 (nebo 500, nebo 2 000) samo o sobě nestačí. Stejně tak rozhoduje marže, protože kde je nízká, jde o každou korunu; ostrost konkurence, tedy jestli u vašeho sortimentu vůbec někdo ceny mění; a obrátka, která říká, jak často se ceny hýbou.
Hlavní důvod, proč počet produktů nerozhoduje, je ale prozaičtější: cena nástroje se s velikostí katalogu skoro nemění, zatímco výnos ano. Nástroj vás stojí pevnou částku každý měsíc bez ohledu na to, kolik toho prodáte. Vydělá se vám na objednávkách. Takže dvě čísla, která rozhodují, jsou počet objednávek a čistý zisk z jedné objednávky — ne počet položek v katalogu.
Malý katalog v tvrdé cenové konkurenci proto může cenotvorbu potřebovat dřív než velký katalog s unikátním zbožím, které nikdo jiný nemá.
Kolik monitoring a cenotvorba stojí
Aby se dalo počítat, potřebujeme konkrétní částku. Tohle jsou ceny modulů Conviu podle ceníku k červenci 2026, měsíčně a bez DPH:
| Počet produktů | Monitoring cen a TOP produktů | Automatická cenotvorba |
|---|---|---|
| do 10 000 | 999 Kč | 1 999 Kč |
| do 20 000 | 1 490 Kč | 2 490 Kč |
| do 30 000 | 1 999 Kč | 2 990 Kč |
| do 40 000 | 2 490 Kč | 3 980 Kč |
| do 50 000 | 2 990 Kč | 4 970 Kč |
| každých dalších 10 000 | +500 Kč | +990 Kč |
K tomu patří základní modul, editor datových feedů, od 249 Kč měsíčně do 10 000 produktů — ten se platí vždy, protože v něm data vznikají. Při roční platbě jsou všechny moduly o 15 % levnější, nastavení a podpora jsou zdarma a celou aplikaci si můžete 30 dní vyzkoušet bez placení.
Jedna položka do rozpočtu patří navíc. Heureka má své API zpoplatněné vlastním ceníkem; Conviu z toho poplatku nemá provizi a rozpočítá vám jen reálně využitý počet volání. Kdo má vlastní klíč k Heureka API, neplatí za něj nic.
Všimněte si první řádky tabulky, protože ta odpovídá na otázku o dvou stech produktech líp než jakákoli poučka. Nejnižší pásmo končí až na deseti tisících položkách. E-shop s dvěma sty produkty platí za monitoring přesně tolik co e-shop s deseti tisíci. V přepočtu na položku je to rozdíl mezi pěti korunami a deseti haléři měsíčně. Malý katalog tedy nedostane slevu za to, že je malý — musí si nástroj zaplatit na objemu, ne na počtu položek.
Ceny ostatních nástrojů na trhu jsou postavené podobně, tedy podle počtu sledovaných produktů a frekvence. Jak si jednotlivá řešení stojí, srovnává samostatný článek.
Kolik objednávek nástroj zaplatí
Teď to spojíme dohromady. Vezmeme stejnou modelovou objednávku, na které stojí i ostatní články tématu: prodejní cena 1 210 Kč s DPH, tedy 1 000 Kč bez daně, nákupní cena 700 Kč. Hrubá marže je 300 Kč, jenže z ní se teprve platí všechno ostatní.
| Položka | Částka |
|---|---|
| Hrubá marže | 300 Kč |
| Doprava k zákazníkovi | −79 Kč |
| Balné | −12 Kč |
| Platební brána | −15 Kč |
| Podíl na nákladech vratek | −36 Kč |
| Čistý zisk z objednávky | 158 Kč |
Podíl na vratkách vychází z odhadu odborného tisku, podle kterého se v Česku vrací zhruba 18 % online nákupů a zpracování jedné vratky stojí 180 až 250 Kč (Retail News, duben 2026). Zdroj neuvádí, odkud čísla pocházejí ani za jaké období platí, berte je proto jako orientační vodítko, ne jako změřený údaj. Rozpad celé objednávky včetně provizí jednotlivých kanálů rozebírá článek o cenotvorbě napříč kanály.
Se 158 korunami na objednávce vypadá návratnost takhle: monitoring za 999 Kč se zaplatí sedmi objednávkami měsíčně navíc, automatická cenotvorba za 1 999 Kč třinácti a obojí dohromady devatenácti. Se základním modulem vychází celý balíček na 3 247 Kč měsíčně, tedy na jednadvacet objednávek.
Dosaďte si vlastní zisk z objednávky a máte svoje číslo:
| Čistý zisk z objednávky | Monitoring (999 Kč) | Cenotvorba (1 999 Kč) | Obojí (2 998 Kč) |
|---|---|---|---|
| 50 Kč | 20 objednávek | 40 objednávek | 60 objednávek |
| 100 Kč | 10 objednávek | 20 objednávek | 30 objednávek |
| 158 Kč | 7 objednávek | 13 objednávek | 19 objednávek |
| 300 Kč | 4 objednávky | 7 objednávek | 10 objednávek |
Druhý pohled na totéž je ještě názornější. Když děláte 300 objednávek měsíčně, vyděláte na nich 47 400 Kč čistého. Monitoring z toho ukrojí 999 Kč, tedy něco přes dvě procenta — v přepočtu 3,33 Kč na objednávku. Tolik musí nástroj zvednout průměrný zisk z objednávky, aby na sebe vydělal. To jsou tři koruny z tisícikorunové ceny.
Tři koruny zní jako nic a přesně v tom je páka ceny. Každá koruna, kterou přidáte k ceně, jde celá do zisku, protože nákup, doprava ani brána se tím nezmění. Zdražení o jedno procento, tedy o deset korun bez DPH, proto zvedne čistý zisk z objednávky ze 158 na 168 Kč — o 6,3 %. Cena je tak nejsilnější páka, jakou v e-shopu máte: srazit nákupní cenu o deset korun znamená vyjednávat s dodavatelem, zvednout prodejní o deset korun znamená změnit jedno pravidlo.
Odkud se ta marže vezme
Tři koruny na objednávce musí ale někde vzniknout. Jsou tři místa, odkud se berou, a všechna tři si můžete ověřit na vlastních datech:
- Ceny, které jsou nižší, než musí být. Prodáváte o čtyřicet korun levněji než druhý nejlevnější prodejce, přestože by k prvnímu místu stačila koruna. Tohle je nejrychlejší efekt ze všech — monitoring to ukáže hned v prvním reportu a přecenění je otázka jednoho odpoledne.
- Ceny, které se nestihly změnit. Dodavatel zdražil, u pěti set položek se to promítlo a u dvaceti ne, takže se prodávají pod plánovanou marží. Automatická cenotvorba na to má mantinel minimální obchodní marže, který se nastavuje v procentech nebo v korunách a pod který cena nesjede.
- Váš čas. Projít pět set produktů tempem jednoho za minutu je přes osm hodin práce. Když tuhle kontrolu děláte jednou měsíčně a hodinu svého času oceníte na 400 Kč, stojí vás to zhruba 3 300 Kč — tedy skoro přesně tolik co monitoring, cenotvorba a základní modul dohromady.
První dvě položky se dají spočítat zpětně a stojí za to to udělat: podívejte se na deset produktů s největším obratem a zjistěte, o kolik jste u nich levnější než konkurence. Rozdíl krát počet prodaných kusů je částka, kterou měsíčně necháváte na stole.
Rozhodovací otázky
Než začnete počítat, projděte si šest otázek. Čím víc odpovědí spadne do levého sloupce, tím dřív se cenotvorba a monitoring vyplatí:
| Otázka | Spíš ano | Spíš ne |
|---|---|---|
| Jsou vaše produkty na Heurece nebo Zboží.cz? | monitoring má z čeho čerpat | nejdřív listing, pak monitoring |
| Prodává stejné zboží i někdo jiný? | je s čím porovnávat | není protějšek, cenu určujete vy |
| Sledují a mění konkurenti ceny? | monitoring se vyplatí | stačí občasná kontrola |
| Mění se ceny často? | směřujte k automatice | zvládnete ručně |
| Je marže nízká? | každá koruna rozhoduje | máte polštář, méně urgentní |
| Kolik objednávek uděláte měsíčně? | 200+ a nástroj se zaplatí snadno | do 50, počítejte pozorně |
Pokud jste většinou vpravo, vystačíte si zatím s ruční kontrolou a čas na cenotvorbu přijde později. Pokud převažuje levý sloupec, má smysl jít do konkrétních čísel z předchozí sekce.
Co si změřit před nasazením
Aby se dal dopad vůbec vyhodnotit, potřebujete vědět, kde jste začínali. Bez toho po půl roce zjistíte, že se obrat zvedl, ale nikdo neřekne, jestli za to může cenotvorba, sezóna nebo nová kampaň. Sesbírejte si šest údajů:
- Počet objednávek a průměrnou hodnotu objednávky za posledních šest měsíců.
- Průměrný čistý zisk z objednávky po dopravě, bráně, provizích a vratkách. Když ho nemáte, spočítejte si ho podle rozpadu marže.
- Podíl obratu v cenově citlivých kategoriích. Tam se efekt projeví nejdřív.
- Kolik času teď zabere jedno kolo kontroly cen a jak často ho děláte.
- U kolika produktů se cena za posledních šest měsíců nezměnila. To je seznam kandidátů na okamžitý efekt.
- Konverzní poměr a pozici na srovnávači. Cena je hýbe obojí, takže je dobré mít výchozí hodnotu.
Aby z měření byl důkaz, nechte si kontrolní skupinu — část sortimentu, kde ceny neměníte, ideálně srovnatelnou kategorii. Porovnávejte pak meziročně, ne s předchozím měsícem, protože jinak vám do výsledku promluví sezóna. Třicetidenní zkušební období se hodí využít právě na tohle: první měsíc jen sbírejte data a dívejte se, pravidla nasaďte až potom.
Kdy to začne být vidět
Efekt nepřijde najednou. Přichází ve čtyřech vlnách a každá má jiný horizont:
| Co | Kdy | Podle čeho to poznáte |
|---|---|---|
| Data o konkurenci | první běh, dál 1× až 12× denně podle nastavení | report s vyznačenými odchylkami |
| První přecenění | dny — kolik zabere projít nálezy | seznam produktů pod tržní hladinou |
| Dopad na prodeje | jedna obrátka zásob | prodané kusy v cenově citlivé skupině |
| Dopad na zisk | dva až tři měsíce | zisk, ne obrat |
Poslední řádek je ze všech nejdůležitější. Vyhodnocujte podle zisku, protože zdražení může snížit obrat a zisk přitom zvednout — každý prodaný kus totiž nese vyšší marži. Jak se počítá cenová elasticita a proč se posuzuje podle zisku, ukazuje článek o stanovení ceny.
Kdy se to nevyplatí
Poctivá odpověď na otázku v titulku obsahuje i „ne“. Jsou čtyři situace, ve kterých se nástroj nezaplatí a je lepší si ušetřit peníze i práci:
- Vaše zboží nikdo jiný neprodává. Vlastní výroba, exkluzivní zastoupení, unikáty. Monitoring cen v Conviu pracuje s Heureka API a Zboží API, takže potřebuje, aby vaše produkty byly na srovnávači zalistované a měly u konkurence protějšek. Bez protějšku není co porovnávat.
- Cena není důvod, proč u vás lidé nakupují. U neelastického sortimentu, kde rozhoduje dostupnost, servis nebo značka, se cenová automatika projeví málo. Tam dává větší smysl hlídat sortiment a dostupnost.
- Malý objem objednávek. Padesát objednávek měsíčně po 158 Kč je 7 900 Kč čistého. Balíček za 3 247 Kč by z toho ukrojil skoro polovinu a musel by ho zvednout o víc než 40 %, aby dával smysl. V takové fázi je návratnější řešit počet objednávek, ne jejich marži.
- Ceny máte stabilní a katalog malý. Dvě stě položek s cenami, které se mění dvakrát ročně, uhlídáte v tabulce. Nástroj řeší opakování, a když se nic neopakuje, nemá co ušetřit.
Pátý případ je jiný — není to důvod nenasazovat, ale krok, který je potřeba udělat dřív. Automatická cenotvorba potřebuje nákupní ceny. Bez nich nenastavíte mantinel minimální marže ani strategii, která marži maximalizuje. Pokud nákupní ceny v systému nemáte, začněte tím, že je do dat doplníte; monitoring mezitím běžet může, ten se bez nich obejde.
Začněte monitoringem, automatika navazuje
Když z výpočtu vyjde, že to dává smysl, nezačínejte plnou automatikou. Má to dva důvody a oba jsou praktické. Monitoring je levnější vstup, tedy polovina ceny automatické cenotvorby v nejnižším pásmu. A hlavně dá podklad k rozhodování dřív, než začnete přenechávat ceny pravidlům — první report ukáže, kde vlastně jste a jestli je vůbec co optimalizovat.
Automatickou cenotvorbu přidejte, až ruční úpravy přestanete stíhat nebo až vám poroste počet kanálů. Jak její strategie fungují a jaké mantinely si k nim nastavit, popisuje samostatný článek; co všechno se dá u konkurence hlídat, rozebírá článek o monitoringu cen. Dobrým mezikrokem je BGC segmentace katalogu — ukáže, u kterých produktů cenová automatika dává smysl a kde je zbytečná.
Jak se rozhodnout
Shrnuto do tří čísel, která si dosadíte sami:
1. Kolik objednávek uděláte měsíčně. 2. Kolik vám z jedné zbyde čistého po dopravě, bráně, provizích a vratkách. 3. Kolik stojí nástroj v pásmu, do kterého spadáte podle počtu produktů.
Třetí číslo vydělte druhým a vyjde vám, kolik objednávek měsíčně navíc nástroj zaplatí — a jestli je to číslo, které si troufáte získat. U modelové objednávky za 1 210 Kč vychází monitoring na sedm objednávek měsíčně a automatická cenotvorba na třináct.
Nemusíte kvůli tomu dělat rozpočet na rok dopředu. Stačí si před nasazením poznamenat, kde jste začínali, a po dvou měsících se podívat na zisk, ne na obrat.
Chcete si to zkusit na vlastních datech? Podívejte se na monitoring cen a automatickou cenotvorbu; aplikaci si spravujete sami a 30 dní ji máte zdarma. S nastavením a napojením na e-shop vám rádi pomůžeme a nastavení ani podporu si u nás neplatíte — správu cen ale nepřebíráme, cena zůstává vaším rozhodnutím. Celé téma najdete na stránce Cenotvorba a monitoring.
